Kouzlo březových hájků v severočeském industriálu

Terasy – Golf Resort Ústí nad Labem
Připravil Andrej Halada | Červen 2016 | golfdigest.cz

Severní Čechy jsou krajem místy zjizveným, někde skomírajícím a vybydleným, ale jinde živoucím a krásným – hlavně v okolí vrchů blízkého Krušnohoří a Českého středohoří. Ústecké hřiště Terasy má také cosi z této dvojí tváře severních Čech. Vzniklo na místě bývalé těžby, blízko je skládka, vidět jsou nedaleké hradby sídliště, ale na obzoru se také majestátně rýsují zalesněné kopce a horské stráně. A hřiště samotné je doslova utopené ve spoustě zeleně, především četných březových hájků. Rozkládá se tu krásná velká vodní plocha a z vyvýšených míst areálu se otevírají nádherné výhledy do okolí. Golfově neobvyklý a přitom velmi klidný kout jinak rušné lokality.

ALENA KLIEROVÁ
Aktuální HCP: 14,7 | Věk: 38 | Golf hraje od roku: 2008 | Počet her ročně: 15 | Domovský klub: Český golfový klub

Terasy předcházelo renomé zajímavě modelovaného a do přírody příjemně zasazeného hřiště a to vše se beze zbytku potvrdilo. Příjezd a navigace jsou komplikované – bloudila jsem a dvakrát přejela odbočku. První maličkou cedulku jsem viděla až píchnutou na stromě pár set metrů od vjezdu a to bylo pozdě. Zpříjemnit by také šlo náladu příjezdu do areálu nějakými motivačními hesly či vtipem, aby se odvedla golfi stova pozornost od blízké skládky, rozbité cesty a parkoviště vozů technické služby. Také uvnitř areálu by neškodilo napsat něco v duchu, ano, jedete správným směrem, ještě pokračujte dál“. Tím mé výtky končí Hřiště mě nadchlo; těžko bych hledala něco, co se mi nelíbilo. Každá jamka byla něčím zajímavá, fairwaye hodně modelované, ale nikde žádná zrada nebo neviditelná nástraha. Nejtěžší mi připadaly zúžené průhledy a fairwaye zúžené pomocí stromů přímo v místech ideálního dopadu míčku. Hřiště se mi zdálo být hratelné, ale ne banálně lehké, dobrý pocit z odhalení a překonání obtížnosti byl často namístě. Většina tříparů je hodně krátkých, takže lze skórovat i zde. Celé hřiště vnímám spíš jako kratší, není tu nezbytně třeba stále se tlačit dopředu, často je lepší zkrátit hru. Stále mám v paměti dva levé doglegy na konci první devítky – každý byl jiný, každý vyžadoval jinou strategii. Pamatuji si také jamku č. 11, kdy se díváte stále směrem k hradbě Krušných hor a hrajete do „zdi“ ze stromů. Zákoutí s greenem čtrnáctky a odpalištěm patnáctky je jedno z nejhezčích, jaké jsem kdy na golfu viděla. Celkový dojem včetně klubovny byl tedy vynikající. Líbilo se mi především tvarování celého hřiště, rozdílnost první a druhé devítky, zajímavé greeny, příroda. A také možnost uhrát slušný výsledek, aniž by si člověk myslel, že je to úplně zadarmo.

 

PETR KUBÁŠEK
Aktuální HCP: 54 | Věk: 47 | Golf hraje od roku: 2014 | Počet her ročně: 22 | Domovský klub: Loreta Golf Club Pyšely

Na hřiště, které se nachází blízko sjezdu z dálnice D8 ve směru na Drážďany, přijedete z Prahy pohodlně za hodinu, časem i rychleji. Příjezd však není dobře značený, takže doporučuji použít souřadnice pro navigaci. Jakmile se ale dostanete za vstupní bránu, čekají vás vesměs samá pozitiva – jako byste vkročili do jiného světa: Velkorysé parkoviště a zajímavě řešená klubovna s restaurací a velkou terasou s nádhernými výhledy na vzdálené siluety Českého středohoří. Na driving a tréninkové plochy dojdete pohodlně, všude klid, pohoda, zpěv ptáků i pohyb zvířat.

Výhodou je možnost hrát dvě odlišné devítky – už ta první, okolo jezera, naznačuje, že se vyplatí více přemýšlet, kam chci ránu poslat. Mnohdy lze pálit daleko na dost široké, avšak přírodně zvlněné fairwaye, kde vás pak může zaskočit nečekaný odskok míče. Greeny jsou relativně větší se zajímavou profilací, puttováním se zde dá hodně získat i ztratit. Těžší herně i psychicky jsou dva třípary – jamka č. 4 s délkou 175 metrů ze žlutých přes vodu i bunker a č. 6 s velkým převýšením a nádherným výhledem do kraje. Hrát na par/bogey lze téměř na každé jamce. To druhá, kopcovitá devítka je jiná káva. Už na desítce začínáme stoupat a využívat spíše železa pro přesné umístění ran. Otázkou sebevědomí či risku je jamka č. 13, kde ostrý dogleg můžete obelstít ranou přímo na green. Na krásné jamce č. 14 z kopce nebo jednoduché č. 16 pak máte největší šance na birdie a vylepšení skóre. Technicky náročná je závěrečná osmnáctka: Levý dogleg s velkým převýšením a množstvím nástrah prověří zbytky vašich sil a dovede vás dolů do klubovny. Zdejší restaurace nabízí vedle cenově výhodného menu taky výborné pizzy.

Terasy jsou celkově velice příjemné překvapení za přijatelné peníze, citlivě vsazené do jinak ladem ležící krajiny. Chválím možnost volby odlišných devítek, ale vlastně se mi tahle rozmanitá osmnáctka líbila celá. Jen to značení příjezdové cesty by se mělo zlepšit.

REAKCE MANAŽERA
Na kvalitě hřiště jsme v posledních letech hodně zapracovali a první výsledky naší práce se dostavují. V porovnání s minulostí je hřiště mnohem pročištěnější a tím se i stalo trochu méně obtížným pro golfisty s HCP kolem 20. Jako provozovatel hřiště i jako golfi sta ale nikdy nejsem spokojen, takže dál pracujeme na vylepšení hřiště i jeho zázemí. Ano, k našim největším výzvám patří zlepšení příjezdové cesty včetně nasměrování. Vzhled cesty mě velmi trápí – stejně jako to podotýkají golfi sté i negolfisté, kteří k nám zavítají. Tuto otázku intenzivně řeším s městem, kterému cesta patří. Je však třeba značných finančních prostředků, které město v současné době nemá, a proto společně hledáme jiné možnosti řešení příjezdu. Co se týká značení z příjezdové dálnice, to bude konečně vyřešeno s dostavěním posledního úseku D8, na který netrpělivě čekáme už několik let. Letos v zimě se ho dočkáme, a tak se příjezd z Prahy zkrátí na třičtvrtěhodinku. Ostatně všechny čtenáře tohoto článku zvu do našeho resortu, ať sami posoudí, jak zajímavé a krásné hřiště tu na ně čeká.

GOLF DIGEST C&S
Hřiště známe již od otevření v roce 2008, vždycky bylo velmi sympatické jak usazením v krajině a jejím využitím, resp. zhodnocením dříve nevábného prostoru, tak celkovou koncepcí jamek a cílením na výkonnostně běžného hráče. Je to skvělý příklad areálu střední třídy, z portfolia CZ Golfu (ještě Písek a Telč) nám připadá designově nejkompaktnější a nejpromyšlenější. Délkově je hřiště krátké, ale technicky místy obtížnější, celkově však velice pestré. Dva krásné třípary nabízejí jedinečnou hru z výšky! Za těch osm let navíc hřiště vyzrálo, je jemnější a pečlivější v detailu. Chytře jsou zde mnohá problematická místa označena vodou a tráva pod stromy mezi fairwayemi je vysekaná, takže nehledáte míč (nebo dropujete). Velmi to prospívá plynulosti a rychlosti hry. Těžko hřišti něco vytýkat, je to výtečně vyladěný vůz typu škoda Octavia nebo VW Passat, který vás nikde nezradí ani nezklame. Jen již zmiňované značení příjezdu k hřišti, to je skutečně mizerné. A otázka do debaty: první devítka jde okolo vody po rovině, druhá je v kopcích. Nemělo by to být (jako v prvních letech provozu) naopak? To fyzicky těžší na úvod, aby si hráč pak v druhé půlce, kdy sil ubývá, ulevil? I když současná osmnáctá jamka je jako tečka za vším ideální.